STOLETÉ VÝROČÍ HRADU RADYNĚ A OSHR

Titulek tohoto článku nás trochu mate, ale vše je vysvětleno v knize, která spatřila světlo světa na konci července 2020. Kniha s trochu delším ale výstižným názvem „Sto let hradu Radyně ve správě města a státu a Sto let od založení Spolku na záchranu Radyně a Hůrky“ obsahuje historické i aktuální in-formace o hradu Radyni a spolku, starajícího se o její záchranu, které určitě zaujmou nejen občany Starého Plzence. Jejími autory jsou letití ochránci plzeneckých památek a vedoucí osobnosti OSHR manželé Jitka a Josef Sutnarovi a Václav Fišer. Při listování knihou mne napadlo několik otázek, a tak jsem se na ně autorů zeptal a možná i vás budou zajímat odpovědi na tyto otázky. Kdo s nápadem napsat a vydat knihu přišel? Jakou jste měli motivaci k práci na této knize? Pro koho je kniha především určena? K vydání knihy nás přivedlo stoleté výročí, kdy naše město Starý Plzenec zakoupilo hrad Radyni od knížete Valdštejna v dezolátním stavu a zříceniny se ujal Spolek na záchranu Radyně a Hůrky. Lidé v tomto Spolku vykonali skutečně heroickou práci. Bez nich by Radyně už možná nestála. Za sto let se toho událo mnoho a tak jsme chtěli nějakou formou vzpomenout mnohých, kteří svůj ži-vot tak trochu spojili s naší Radyní, tou, která nás vítá už zdaleka, a my se pod ní vracíme domů. Věříme, že kniha zaujme většinu Staroplzeneckých, ale i ostatní milovníky historie. V knize je mnoho údajů, ze kterých je jasné, že nebylo jednoduché dát všechny informace dohromady. Jak dlouho kniha vznikala a odkud jste čerpali svoje poznat-ky? Při sbírání materiálů jsme navštívili či oslovili řadu institucí. Hlavním zdrojem in-formací byl archiv města Plzně, který poskytl dokumentaci o činnosti spolku a fotografie související se záchranou Radyně. Složitější bylo pátrání po smlouvě o prodeji Radyně městu, kterou jsme nalezli ve Státním oblastním archivu v Praze. Významným zdrojem byla kronika a dokumentace stavebního úřadu města Starého Plzence. I soukromý archiv Václava Fišera rovněž poskytl mnoho poznatků a dokumentů. Hrad Radyně i rotunda sv. Petra a Pavla jsou významnými památkami kraje a staly se v mnoha případech symbolem mnoha institucí a firem. Podpořil někdo vydání knihy? Podali jsme žádost o dotaci na Plzeňský kraj a na město Starý Plzenec. Obě instituce vydání podpořily. Chybějící finance jsme hradili z účtu OSHR. Já osobně si práce členů OSHR (Občanský spolek Hůrka a Radyně) velmi vážím. Můžete nám spolek v krátkosti představit? Počátkem devadesátých let se dala dohromady skupina lidí, kterým nebyl lhostejný osud spíše zanedbaných památek ve Starém Plzenci a to hlavně vegetací zarostlého slovanského hradiště Hůrka s rotundou sv. Petra vedeného jako Národní kulturní památka. Dalším místem, kterému bylo třeba věnovat pozornost, byl neutěšený stav hradu Radyně a jeho bezprostředního okolí. Do vínku si sdružení dalo mnoho brigád na zkrášlení okolí obou památek, ale také si dalo za cíl - propagaci a probuzení zájmu návštěvníků o tyto veřejnosti celkem málo známé historické objekty. Významným projektem byla realizace naučné stezky „Stará Plzeň a kupci“ zaměřená na období raného středověku. Nový rok otevíráme setkáním občanů u rotundy za přítomnosti starostky města. Pravidelnou součástí naší činnosti je i soubor přednášek „Akademie Staré Plzně“ věnovaný hlavně rozšíření znalostí o historii i současnosti města. Pro dětské návštěvníky jsme vymysleli „Radoušovy hry“, které přibližují dětem pověsti spojené s bájnou postavou hradu Radyně Radoušem. Každoročně zveme zájemce na „Vánoční Radyni“, za přítomnosti Karla IV. s družinou. Pořádáme i další akce, se kterými je možné se seznámit na www.oshr.cz.Kolik členů má OSHR dnes a jaké jsou další jeho plány? OSHR má dnes 36 členů. Plány do budoucna jsou velkolepé s plánovaným během na dlouhou trať. Zbudovat okružní cestu kolem hradu s informačním systémem, spolu-podílet se na záchraně vápenné pece v před-hradí, usilovat ve spolupráci s městem o nové schodiště ve věži hradu a zasadit se o zastřešení paláce. Dále propagovat hrad a usilovat o dobrý stav památek a jejich okolí. Děkuji za odpovědi. Kniha je zdrojem mnoha zajímavých a pro většinu lidí určitě dosud neznámých informací o hradu Rady-ně a o lidech, kterým na památkách v našem městě záleží. Má na to stát se důstojným dárkem pro všechny, kteří s městem Starý Plzenec sympatizují. Publikaci si za velmi příjemnou dotovanou cenu můžete zakoupit v Informačním centru města Starý Plzenec (Smetanova 932, tel: 377 183 662) nebo v Centru služeb pro turisty na Radyni.

Petr Vrobel

 

ZA KNÍŽKU O RADYNI VÁM DĚKUJI

Jména Karel IV., František Josef I., Adolf Waldstein, Václav Klaus a možná i Radouš mají jedno společné, a to spojení s hradem Radyně. Když pominu skřítka, ti ostatní určitě u nás na hradě byli. Poprvé jsem si to dal dohromady při čtení nové knížky Sto let hradu Radyně ve správě města a státu – Sto let od založení Spolku na záchranu Radyně a Hůrky, kterou vydal Občanský spolek Hůrka a Radyně (OSHR). A takových zajímavostí, které jsem se dozvěděl, nebo si dal do souvislostí, je v knížce mnohem víc.

Pokračování ze str. 7

Děkuji všem autorům, zejména Jitce a Josefu Sutnarovým, Václavu Fišerovi i je-jich kolegům z OSHR, že něco tak záslužného dali dohromady a ještě měli tu trpělivost sehnat na vydání knížky peníze a připravit text k tisku. Publikací o historii plzeneckých památek existuje už několik, ale žádná ještě ve stručnosti a čtivou formou nepopsala jednu z nich tak jasně a přehledně. Členové OSHR už dobrovolně odpracovali stovky hodin při opravě památek a je-jich okolí. A někdy na jednom místě i několikrát – to když hloupí vandalové ničí úsilí druhých. Spolek šíří ale i osvětu a posiluje patriotismus ke Starému Plzenci a Sedlci. Nová publikace o Radyni je toho jasným důkazem. Proto, když potkám i v budoucnu kohokoliv z autorů, vždycky mu za knížku znovu poděkuji.

Alois Žižka