02 Přemyslovské hrady
English Deutsch Русский
Přemyslovské hrady
Při slově „hrad“ si většina lidí vybaví kamennou stavbu vrcholného středověku, třeba Točník nebo Radyni. Lze tak ale nazvat i raně středověké pevnosti, jakou byla právě Plzeň. Častěji používaný pojem „hradiště“ správně označuje pouze prostor, kde taková pevnost stála. Víte že… Panovník své správní hrady a tím i celé regiony kontroloval tak, že zemi i s celou družinou postupně objížděl? Na každém hradě strávil nějaký čas, než vyřešil všechny potřebné záležitosti. Vládl tedy „ze sedla koně“. O pobytu knížete v Plzni máme zprávu z roku 1109. The Pilsen castle was visible already from the far distance. The built-up area at Hůrka was almost impossible to overlook. Did you know that... The whole promontory was until the beginning of the 20th century bare, without any trees? The hill was artificially reforested after 1925. Die Burg Plzeň konnte man schon von weitem sehen, die Verbauung auf dem Hügel Hůrka wurde unmöglich zu übersehen. Wissen Sie, dass... Der ganze Gebirgsausläufer war bis zum Anfang des 20. Jhs. kahl, ohne Bäume? Der Hügel wurde erst nach dem Jahr 1925 bewaldet. Плзеньская крепость была видна уже издалека, постройку на холме гурка нельзя было не заметить. Знаете ли вы что... Поверхность высоких холмов еще в начале 20-го века было совершенно пустое, без деревьев? Только после 1925 года холмы начали искусственно засаживать лесом.
Hrady byly oproti běžným neopevněným venkovským osadám velmi výraznými stavbami z kamene a vápna, chráněné pevnými hradbami, a proto daly celému období raného středověku v českých zemích i název. Doba, kdy se stavěla takováto hradiště se nazývá dobou hradištní.
Na jižní Moravě byly zřizovány hrady blatné. Ty byly stavěné v nížinatém zamokřeném terénu a chráněné vodní plochou. V Čechách typické raně středověké hrady se nacházely v dobře chráněné, nejčastěji vyvýšené poloze, kterou bylo možné snadno bránit proti nepříteli. Rozhled do kraje umožňoval kontrolovat nejbližší okolí a zároveň znesnadňoval přístup případným útočníkům.
Hradiště byla obehnána kolem dokola hradbami tzv. dřevohlinité konstrukce. K jejich stavbě se využívala zemina, zpevňovaná různě spojovanými dřevěnými trámy. Nejprve se při stavbě hradeb vykopal hluboký příkop a ze získané zeminy se navršil val, doplněný dřevem. Zejména u mladších staveb byla tato hradba v čele opatřena ještě zídkou z kamenů, skládaných nasucho, bez malty nebo jílu. Vstupní prostory uzavíraly důmyslně řešené brány s věžemi a dřevěnými přístupovými můstky.
Velikost hradů kolísala od několika arů po mnoho desítek hektarů. Ve svém vnitřním prostoru byly zpravidla členěny na centrální část, zvanou akropole, kterou obklopovala jedno nebo několik předhradí. Akropole jako nejdůležitější část vždy byla v nejlépe chráněné poloze. Jednotlivé části hradiště od sebe oddělovaly vnitřní hradby. Byly zpravidla méně mohutné než hlavní hradba, ale stále bylo možné je účinně bránit. Jen některé okrsky, jako například hřbitovy, byly odděleny spíše symbolickými ploty nebo mělkými příkopy.
Důmyslně zbudované opevnění bylo jednou z nejsložitějších a také nejnákladnějších součástí raně středověkých hradišť. Stavitelé využívali zvláštností terénu, strmých svahů nebo podmáčených ploch. Vstupní prostory byly různě členěny na několik užších průchodů. Nad vstupy se tyčily věže, které převyšovaly hradby, umožňovaly dobrou kontrolu okolí a v boji snazší obranu. Lehké dřevěné přístupové mosty přes příkop bylo možné v případě ohrožení strhnout a hrad zcela odříznout.
Samotné hrady i s pevnými hradbami nemohly zemi uchránit před vojenským vpádem nepřítele, proto byla snaha zastavit jej již v počátcích. Česká země měla výhodu ve své poloze uprostřed horských pásem. Rozlehlé pohraniční hvozdy a hory na hranicích tvořily přirozenou překážku. Zemských bran pro průchod bylo jen několik a to v místech, kudy vedly dálkové cesty. Průchody byly dobře střežené a v případě ohrožení byl průchod ztěžován různými zátarasy To zpomalilo vojsko, které pak mělo problémy se zásobováním.Přemysl castles
When the word "castle" most people think of stone structure from High Middle Ages, perhaps the Točník or Radyně castle. But it is also possible to call this way early medieval fortresses, as Pilsen was. Frequently used term " hradiště" (settlement) properly refers only to a place where such a fortress stood.
Castles have been very striking buildings of stone and lime (compared with conventional unfortified rural settlements), protected by solid walls, and therefore gave a title to the whole period of the early Middle Ages in the Czech lands. Time, where they were built, is called the fortified settlement time.
In the southern Moravia were established castles in marshlands. They were built in low-lying waterlogged grounds and protected by water area. In Bohemia, typical early medieval castles were situated in a well protected, often elevated spot, which could be easily defend against the enemy. View into the landscape allowed to check surroundings immediately and the elevation made difficult access for potential attackers.
Fortresses were surrounded by walls of soil and wood. In their construction was used soil, strengthened and connected by various wooden beams. First, during the construction of fortification was dug a deep trench and the soil was used for an earthwork - completed with wood. Especially in younger fortresses was in the front of this wall a wall of stone, stacked dry, without mortar or clay. Entrances were closed by cleverly designed gates with wooden towers and access bridges.
Area of castles varied from several ares for many tens of hectares. Inside was usually divided into the central part, called the acropolis, surrounded by one or more parts called the pre-castles. Acropolis as the most important part of castle has always been at the best sheltered position. The inner fortification walls divided these part inside of a fortress. These inner walls were generally less massive than the main walls, but it was still possible to defend them effectively. Only some districts, such as cemeteries, were separated rather symbolically by fences or shallow trenches.
Cleverly built fortifications was one of the most complex and the most expensive part of the early medieval fortresses. Builders uses unusualness of terrain, steep slopes or wet surfaces. Entrances have been variously divided into several narrower passages. Towers above the entrances (higher that the fortification) allowed good control and easier defense in a fight. Light wooden access bridges over the moat were possible to demolish in the event of threats to completely cut off the castle.
The castle themselves with solid walls could not protect the country against military invasion of the enemy, therefore they tried to stop the invasion early on. Czech country had the advantage of its location in the middle of mountain ranges. The vast frontier forests and mountains on the border formed a natural barrier. Terrestrial gateways were few and in places where long-haul routes led. Passes were well guarded and in case of threat was the pass blocked by various roadblocks. This slowed the army, which had then supply problems.Die Burgen von Premysliden
Die Wort „Burg“ bedeutet nicht nur ein hochmittelalterliches steinernes Gebäude wie zum Beispiel die Burgen Točník und Radyně sondern auch die frühmittelalterlichen Festungen wie war gerade Plzeň. Der öfter benutzte Begriff „Burgstätte“ bezeichnet eigentlich nur den Raum, wo eine solche Festung stand.
Im Gegensatz zu gewöhnlichen unbefestitgten Ansiedlungen waren die Burgen ausgeprägte Gebäuden aus Stein und Kalk, die von festen Mauern geschützt wurden. Demnach wurde die ganze frühmittelalterliche Zeit in tschechischen Ländern genannt. Die Zeit, wenn man diese Burgstätten baute, nennt man die Zeit „die Burgstättenzeit“.
In Südmähren wurden die Sumpfburgen in nassen Niederungen gebaut und von Wasserfläche geschützt. Die frühmittelaterlichen Burgen typischen für Böhmen hatten eine gut geschützte erhöhte Lage, die man gut gegen Feinden verteidigen konnte. Die Aussicht über die Landschaft ermöglichte die nächste Umgebung zu kontrollieren und zugleich machten auch den Zugang der Angreifer schwer.
Die Burgstätten wurde rund herum mit Mauern von sg. holzlehmigen Konstruktion umgeben. Zu deren Bau nutzte man Erdmasse, die mit auf verschiedene Art und Weise verbundenen Holzbalken verfestigt wurde. Zuerst wurde bei der Mauerbau ein tiefer Graben gegraben und aus der so gewonnenen Erde machte man einen Burgwall, den mit Holz ergänzt wurde. Vor allem bei jüngeren Bauten wurde diese Mauer vorne noch mit einer kleinen Steinmauer verfestigt. Dabei wurden die Steine nur ohne Mörtel oder Lehm aufeinander aufgeschichtet. Die Eintrittsräume wurden durch sinnreiche Tore mit Türmen und Holzbrücken abgeschlossen.
Die Größe der Burgen schwankte von ein paar Ar bis zu vielen Zehnern Hektar. In ihrem Innenraum wurden sie gewöhnlich geteilt. Der Zentralteil sg. Akropolis, die von einem oder mehreren Vorburgen umgeben wurde. Die Akropolis hatte als der wichtigste Teil immer die am besten geschützte Lage. Die einzelnen Teile der Burgstätte wurden voneinander mit Innermauern geteilt. Die Innermauern waren in der Regel nicht so mächtig wie die Hauptmauer, aber es war immer noch möglich sie wirksam zu verteidigen. Nur eininge Teile der Burg wie z. B. die Friedhöfe wurden eher symbolisch mit einem Zaun oder einem seichen Graben umgeben.
Sinnreich gebaute Befestigung war einer der meistkomplizierten und auch meistkostspieligen Teilen der frühmittelalterlichen Burgstätten. Die Baumeister nützten Eigentümlichkeiten des Geländes, steile Abhänge oder feuchte Flächen aus. Die Eintrittsräume wurden auf verschiedene Art und Weise in einige engere Durchgänge geteilt. Über den Eingängen emporragten die Türme, die höher als die Mauern waren, die eine gute Kontrolle über die Umgebung und während des Kampfes auch eine leichtere Verteidigung ermöglichten. Die leichten Holzbrücken über den Burggraben konnte man im Falle der Bedrohung niederreißen und die Burg ganz abschneiden.
Doch nur die Burgen auch mit den festen Mauern konnten nicht das Land vor dem feindlichen Überfall bewahren, deshalb bemühte man sich ihn schon am Anfang zu anhalten. Böhmen hatte dank seiner Lage in der Mitte von Gebirgsketten einen Vorteil. Die ausgedehnten Grenzwälder und die Grenzgebirge bildeten ein Naturhindernis. Es gab nur ein paar Möglichkeiten für den Durchgang und die gab es nur an den Stellen, wo die Fernverkehrswege führten. Die Durchgänge wurden gut überwacht und im Fall der Bedrohung wurde der Durchgang mit verschiedenen Sperren erschwert. Das verlangsamte das Heer, das dann Versorgungsbeschwerden hatte.Замки Пржемысловичей
Большинство людей при слове „крепость“ представит себе каменное здание периода высокого средневековья, например, Точник или Радыню. Но таким же словом можно назвать и крепости периода раннего средневековья, какой была и Пльзень. Чаще используемый термин „городище“ в действительности, обозначает только место, где такая крепость находилась.
В сравнении с распространенными неукрепленными населенными пунктами, крепости были выразительными постройками из камня и извести, окруженные прочными крепостными стенами и валами. Благодаря им ранний период средневековья в Чехии и получил свое название. Время, когда строились такие укрепленные поселения, начало называться временем городищ.
В южной Мораве строились так называемые крепости на болотах. Они возводились в сырых низинах и были окружены рвом, заполненным водой. Типичные ранние средневековые замки Чехии находились на хорошо защищенной и возвышенной территории. В случае нападения врагов такое местоположение составляло естественную защиту, непозволяющую подойти к крепости близко. Одновременно широкий обзор помагал контролировать движение в окрестностях замка.
Городище было по кругу укреплено так называемой глиняно-деревянной конструкцией. Для постройки такой конструкции использовалась земля, укрепленная соединенными деревянными бревнами. Вначале был выкопан глубокий ров, причем выкопанная земля служила насыпью. Особенно у первых построек передняя часть укрепления дополнялась каменной стеной, построенной без строительного раствора или глины. Входы с башнями и деревянными мостами закрывались хорошо продуманными воротами.
Размер всего замка колебался от нескольких аров до десятков гектаров. Внутреннее пространство делилось на центральную часть называемую акрополем, которую окружало одно или несколько оград. Акрополь составлял главную часть крепости и располагался в наиболее охраняемом месте. Самостоятельные части городища отделялись внутренними укреплениями, которые были, как правило, менее массивными в отличие от главной укрепленной стены, но, несмотря на это, отлично защищенными. Только такие места, как кладбища, скорее всего, отделялись символической оградой или неглубоким рвом.
Грамотно построенное укрепление было одним из самых сложных и дорогих составляющих ранних средневековых городищ. Строители использовали территориальные особенности, крутые склоны или болотистые местности. Входы были специально разделены на несколько узких проходов. Над входом крепостных стен возвышались башни, которые позволяли контролировать окрестности или помогали при обороне замка. В случае опасности можно было избавиться от легких деревянных мостов, расположенных надо рвом, и таким образом полностью изолировать крепость.
Замки только с укрепленными стенами не могли обеспечить защиту перед нападением врагов и поэтому войско старались остановить в начале боя. Привилегией Чехии было ее расположение в горной местности, где густые леса и горы составляли естественное природное препятствие для врагов и защиту для обитателей. Пройти можно было только в нескольких местах, где были проложены дороги. Однако и эти проходы были тщательно охраняемы и при опасности заграждались. Это останавливало вражеское войско, так как снабжение питанием прекращалось.