08 Dálnice Praha - Řezno
English Deutsch Русский
"Dálnice" Praha – Řezno
Všechny zemské stezky ve středověkých Čechách se sbíhaly do Prahy, mocenského ústředí Přemyslovců. Víte že… v krčmách bylo běžné přenocování více osob v jednom lůžku pod jednou dekou? Nebylo to nic neobvyklého nebo pohoršujícího, místa bylo málo. All the provincial trails in medieval Bohemia flocked to Prague, the center of Premysl rule. Did you know ... it was normal that more people overslept in one bed under one blanket in taverns? It was nothing unusual or offending. Places were only few. Alle Landeswege in mittelalterlichem Böhmen kamen nach Prag, dem Machtzentrum der Přemysliden. Handelsleute aus aller Welt trafen sich unter hiesiger Burg auch dank der zentraler Lage des Böhmischen Beckens in Europa. Hier begann auch ein bedeutender Weg in der westlichen Richtung nach Pilsen, der dann weiter nach Bayern unter dem Namen „Regensburger“( manchmal auch Tauser) fortsetzte. Wissen Sie, dass... In den Wirtshäuser war es gewöhnlich, dass mehrere Personen auf einem Bett unter einer Decke übernachteten? Es war nichts ungewöhnliches, es mangelte an Platz. Все провинциальные дороги в средневековой Чехии сходились в Праге, где располагался центр власти Пржемысловичей. Благодаря центральному географическому местоположению чешской котловины в Европе под местным замком собирались торговцы с севера, юга, востока и запада. Отсюда также начиналась дорога по направлению на запад в Пльзень и другая важная тропа под названием „регенсбургская“ (иногда она называлась „домажлицкой“ тропой) далее в Баварию. Знаете ли вы что... в корчмах ночевали несколько человек в одной койке и под одним покрывалом? В этом не было ничего странного или оскорбительного, потому что места было очень мало.
I díky centrální poloze české kotliny v Evropě se pod místním hradem setkávali kupci ze severu, jihu, východu i západu. Odtud také vybíhala významná stezka směrem na západ k Plzni a pak pod názvem „Řezenská“ (někdy také „domažlická“) dál do Bavorska.
Řezenská stezka měla pro Čechy význam zejména politický. Vedla do míst, odkud často vycházely snahy o ovládnutí mladého českého státu. Český panovník tudy musel projíždět na říšská shromáždění. V Řezně také sídlil biskup, jenž spravoval Čechy až do vzniku samostatného pražského biskupství v roce 973. Tamtéž bylo také v roce 845 pokřtěno 14 českých velmožů, aby prosazovali mezi lidmi novou víru.
Cesta středověkých kupců z Prahy do Řezna po třicetikilometrových úsecích mohla vypadat asi takto:
1. úsek: Výjezd z Prahy kolem břevnovského kláštera, přes Hořelice a Dušníky (dnešní Rudná) k osadě Brod, kde později vyrostl Beroun
2. úsek: Cesta z Brodu přes Zdice a Žebrák do Mýta, k dnes již zaniklé části kolem kostela sv. Štěpána
3. úsek: Cesta z Mýta přes Rokycany do Staré Plzně
4. úsek: Cesta ze Staré Plzně přes Dobřany do Chotěšova (v Dobřanech bylo možné zvolit alternativní trasu před Domažlice)
5. úsek: Cesta z Chotěšova do Horšovského Týna
6. úsek: Cesta z Horšovského Týna na Klenčí a přes hranici do bavorského Waldmünchen
7. úsek: Cesta z Waldmünchen přes Rötz a Bruck
8. úsek: Cesta z Bruck do Řezna
Popsané zastávky byly celkem pravidelně dodržovány a zkušení kupci předem věděli, kde budou stavět na oběd i na noc, pokud nedojde k nějakým problémům. Prostí obchodníci nebo poutníci využívali okolních hostinců a jiných útulků, včetně klášterů (Chotěšov). V krčmách a podobných zařízeních mohli cestující také získat informace o další cestě nebo najmout místní průvodce, nosiče nebo nákladní zvíře od místních sedláků. Takto si místní obyvatelé nárazově přivydělávali na živobytí. Z novějších dob jsou známé tzv. přípřeže, kdy se v případě potřeby do vozu zapřáhlo více zvířat, aby mohl být překonán obtížný úsek – rozbahněný terén nebo prudké stoupání.
Církevní činitelé se při cestě ubytovávali ve zvláště zřizovaných dvorcích (například v Horšovském Týně). Také panovník měl k dispozici vlastní opevněná sídla, jako třeba hrad Plzeň.
Jídlo na cesty si poutníci i kupci patrně nosili s sebou, nejčastěji se mohlo jednat o chléb a sýr. Obchodníci museli kromě stravování lidí myslet i na zásoby pro zvířata.
Krčmy při cestách nabízely teplou stravu jen zřídka, častěji poskytovaly jen oheň, kde si pocestní mohli večeři připravit z vlastních zásob. V tom případě mohli jíst i teplou polévku nebo obilnou kaši.
Jiná byla situace u vojáků, které při výpravách doplňovali chybějící zásoby nejčastěji drancováním okolí.The "highway" Prague - Regensburg
Also thanks to the central location of the Czech basin in Europe, were under the castle meeting merchants from the north, south, east and west. From here also started an important trail in the direction to the west towards Pilsen and then under the name “Regens / trail” or sometimes “Domazlice / trail” continued further to Bavaria.
The meaning of the Regensburg trail was for the Czech lands mostly political. It led to places where often efforts to dominate the young Czech state come from. Czech sovereign had to pass through on his way to the Imperial Assemblies. In Regensburg also housed the Bishop, who managed Bohemia until the independent of the bishopric of Prague in the 973. There were also baptized 14 Czech nobles in 845 to enforce the new faith among the people.
The journey of medieval merchants from Prague to Regensburg (30 km sections) might looked like this:
1.part: Departure from Prague around the Břevnov monastery and through Hořelice and Dušníky (today Rudná) to the village of Brod, that later became Beroun.
2.part: A journey from Brod through Zdice and Žerák to Mýto, to the now-defunct section of the church of St. Stephen.
3.part: A journey from Mýto through Rokycany to the Old Pilsen.
4.part: A journey through the Old Pilsen and Dobřany to Chotěšov (in Dobřany it was possible to choose an alternative route through Domažlice).
5.part: A journey from Chotěšov to Horšovský Týn.
6.part: A journey from Horsovky Tyn over Klenčí and across the border to Bavaria's Waldmünchen.
7.part: A journey from Waldmünchen to Rötz and Bruck.
8.part: A Journey from Bruck to Regensburg.
Described stops were quite regularly observed and experienced buyers knew in advance where they will stop for a lunch and for a night, if there were not any problems. Common merchants or pilgrims used the surrounding inns and other shelters, including monasteries (Chotěšov). In the taverns and similar establishments could travelers also get informations about the next journey or hire a local guide, porters or pack animals from local farmers. This allowed local residents fitfully moonlighted for a living. From the more recent times are known so-called tandem movements, which if necessary allowed to hitch more animals into the cart so that it could overcome difficult parts - muddy terrain or steep.
Church officials were on their way accommodated in specially established courts (e.g. in Horšovský Týn). Also monarchs had their own fortified settlements, such as Castle Pilsen.
The merchants carried the food themselves, often it was bread or cheese. Merchants had to except for eating think also about the reserve for the animals.
Taverns along the paths offered rarely hot food, often provided only fire where wayfarers might prepare dinner from their own stocks. In that case, they could eat hot soup or cereal.
Another situation was with the troops, that when were on expeditions complementing missing stocks, then the did it mostly by pillaging neighborhood."Autobahn" – Prag – Regensburg
Der Regensburger Weg hatte für Böhmen vor allem eine politische Bedeutung. Er führte dorthin, woher oft die Bemühungen um Beherrschen des jungen böhminschen Staates herkamen. Der böhmische Herrscher musste hier während seiner Reise zu den Reichsversammlungen passieren. Der Bischof, der Böhmen bis zur Entstehung des selbständigen Prager Bistums im Jahr 973 verwaltete, siedelte auch in Regensburg. Dort wurden auch die 14 böhmische Fürsten im Jahr 845 getauft, um die neue Glaube unter den Leuten durchzusetzen.
Eine Reise der mittelalterlichen Handelsleute aus Prag nach Regensburg in 30 km Abschnitten konnte vielleicht so aussehen:
1. Abschnitt: Ausfahrt aus Prag an den Břevnov Kloster entlang, über Hořelice und Dušníky (heutige Rudná) zur Ortschaft Brod, wo später die Stadt Beroun entstand.
2. Abschnitt: Reise aus Brod über Zdice a Žebrák nach Mýto, in das heute nicht mehr existierende Viertel in der Nähe von der Kirche des hl. Stefan
3. Abschnitt: Reise aus Mýto über Rokycany nach Alt Pilsen
4. Abschnitt: Reise aus Alt Pilsen über Dobřany nach Chotěšov (in Dobřany konnte man einen Alternativweg über Taus wählen)
5. Abschnitt: Reise aus Chotěšov nach Horšovský Týn
6. Abschnitt: Reise aus Horšovský Týn über Klenčí und über die Grenze nach Waldmünchen in Bayern
7. Abschnitt: Reise aus Waldmünchen über Rötz und Bruck
8. Abschnitt: Reise aus Bruck nach Regensburg
Die beschriebenen Haltestellen wurden ziemlich regelmäßig eingehalten und die erfahrenen Handelsleute wussten genau, wo sie zum Mittagessen und über Nacht bleiben werden, wenn die Reise problemlos verlaufen wird. Die einfachen Handelsleute oder Pilger anwendeten sich an die Wirtshäuser in der Umgebung und andere Herberge wie auch die Kloster (Chotěšov). In den Wirtshäusern und ähnlichen Einrichtungen konnten die Reisenden auch Ausfunft über den Weg bekommen oder einheimische Reiseleiter, Träger oder Saumtiere von den einheimischen Bauern mieten. So haben die Einheimischen ihre Haushaltkasse verbessert. Aus der neueren Zeit kennen wir den sg. Vorspann, im Fall man brauchte es, wurden mehrere Zugtiere zum Wagen vorgespannt, so dass man eine schwierige Stelle – einen steilen Hang oder schlemmigen Boden - überwinden konnte.
Die kirchlichen Beamten fanden während ihrer Reise Unterkunft in für sie errichteten Höfen (z. B. Bischofsteiniz). Der Herrscher hatte zur Verfügung auch eigene befestigte Siedlungen wie z. B. die Burg Pilsen.
Das Essen für ihre Reise trugen die Pilger und Handelsleute wahrscheinlich mit. Es handelte sich am häufigsten um Brot und Käse. Die Handelsleute mussten außer der Verpflegung für die Menschen auch an den Vorrat für die Tiere denken.
Die Wirtshäuser an den Wegen bieteten warmes Essen nur selten an, öfter gab es dort nur das Feuer, an dem konnten die Reisenden ihr Abendessen selbst aus eigenem Essen zubereiten. In dem Fall konnten sie auch warme Suppe oder Brei aus Getreide essen.
Anders war die Situation für Soldaten, die an ihren Reisen den fehlenden Vorrat meistens durch plündern der Umgebung ergänzten.Трасса Прага - Регенсбург
Значение регенсбургского пути было главным образом политическое. Путь пролегал там, где враги пытались завладеть молодой чешской державой. Этой дорогой чешский государь всегда ездил на имперские собрания. В Регенсбурге находился и епископ, который управлял Чехией до учреждения самостоятельного пражского епископства в 973 году. Там же в 845 году для распространения новой веры между людьми были крещены 14 чешских князей.
В средние века дорога торговцев из Праги в Регенсбург на тридцатикилометровых отрезках могла выглядеть приблизительно так:
1-ый отрезок пути: Выезд из Праги вдоль Бржевновского монастыря через Горжелице и Душники (ныне Рудна) к поселению Брод, где позже возник Бероун.
2-ой отрезок пути: Дорога из Брода через Здице и Жебрак в Мито к ныне несуществующей части около церкви св. Степана.
3-ий отрезок пути: Дорога из Мита через Рокицаны в Старую Пльзень
4-ый отрезок пути: Дорога из Старой Пльзни через Добржаны в Хотешов (в Добржанах можно было выбрать другую дорогу через Домажлице)
5-ый отрезок пути: Дорога из Хотешова в Горшовский Тин
6-ой отрезок пути: Дорога из Горшовского Тина в Кленчи и через границу в баварский Вальдмюнхен
7-ой отрезок пути: Дорога из города Вальдмюнхен через Рёц и Брук
8-ой отрезок пути: Дорога из Брука в Регенсбург
Эти остановки были достаточно популярны, и опытные торговцы знали заранее, где они будут останавливаться на обед и на ночь, если не будет никаких проблем в дороге. Простые купцы или странники заходили в местные трактиры или другие убежища, включая монастырь (Хотешов). В корчмах или других подобных местах путешественники могли разузнать нужные сведения для дальнейшего пути или нанять местного проводника, носильщика или рабочий скот здешнего крестьянина. Местные жители таким образом зарабатывали на жизнь. Позднее стало известно о специальных телегах, в которые запрягалось несколько животных, чтобы преодолеть трудный отрезок заболоченного пути или крутого подъема.
Церковные сановники останавливались на пути в особых местах (например, в Горшовском Тине). Правитель владел укрепленными резиденциями, например замком Пльзень.
Путники и торговцы брали еду с собой, чаще всего это был хлеб с сыром. Купцы же должны были заботиться не только о своем питании и о питании своих подчиненных, но и о пище для своих животных.
Теплая еда предлагалась в корчмах редко, чаще всего они предлагали только огонь, на котором прохожие могли себе приготовить еду сами из своих собственных припасов. В таком случае они все-таки могли питаться теплым супом или кашей.
В другом положение находились воины, которые добывали себе еду в походах с помощью грабежа.