12 Rotunda sv. Petra a Pavla
English Deutsch Русский
Rotunda sv. Petra a Pavla
Rotunda sv. Petra je jedinou dochovanou stavbou přemyslovského hradu Plzeň. Do současnosti se zachovala pouze náhodou, protože v roce 1785 byla navržena ke zboření. Nakonec se však pro ni našlo využití jako skladiště střelného prachu. Víte, že … staří Slované při pohřbu hlasitě dávali najevo svůj žal? Zejména ženy si drásaly tváře a trhaly vlasy. Pak následovala veselá slavnostní hostina. I později v určitých časových odstupech od smrti dotyčného navštěvovali jeho hrob a tam konali bohaté hostiny s nevázaným veselím. Se škraboškami na tvářích si připíjeli medovinou, poháry pak rozbíjeli o zem. St. Petr's and Paul's Rotunda is the only building still in existence of the Premysl Castle Pilsen. It was preserved up to the present only by chance, because in 1785 it was proposed to be demolished. But ultimately it has found use as a gunpowder store. Did you know that... the ancient Slavs at the funeral loudly showed their grief? In particular, women were hurting their faces and tore their hair. Then followed a cheerful festive feast. Even later, at certain time intervals since the death of the concerned they visited his/her grave and there held rich banquets were with unbound joy. With the mask on the faces they drank mead, cups then smashed on the ground. Die Rotunde des hl. Peters und hl. Pauls ist der einzige erhaltene Bau der Přemysliden Burg Pilsen. Bis heute blieb sie nur dank einem Zufall erhalten, weil sie im Jahr 1785 zum Niederreißen vorgeschlagen war. Zum Schluss fand man für sie eine Anwendung als Pulvermagazin. Wissen Sie, dass... die alten Slawen laut trauerten? Vor allem die Frauen kratzten ihre Gesichter und rißen ihre Haare aus. Danach folgte ein lustiges Festmahl. Auch später besuchten sie den Grab und hielten dort lustige Festmahle. Sie trugen eine Gesichtsmaske und tranken Met. Pokale zerschlugen sie dann auf dem Boden. Ротонда Святого Петра i Павла является единственным сохранившимся зданием Пржемысловичского замка Пльзень. До сегодняшних дней она сохранилась совершенно случайно, так как в 1785 году планировалось ее снесение, однако ротонду решили оставить и использовать в качестве хранилища для пороха. Знаете ли вы, что... древние славяне свое горе при похоронах выражали вслух? Особенно женщины царапали себе лицо и рвали волосы. Потом начинались веселые поминки. И после, в определенные промежутки времени, могилу умершего навещали и устраивали там богатые пиры с весельем. Люди надевали маски, пили медовуху и разбивали о землю бокалы.
Románská stavba z pravidelného kvádříkového zdiva vznikla patrně na konci 11. Století. První zmínka o rotundě však pochází až z roku 1266. Kostelík byl několikrát přestavován a původní zdivo je dochováno pouze torzovitě. I nově vystavěné části kopírují původní půdorys, vstupní portál je však renesanční.
Rotunda stojí na západním předhradí. Pohřbívání kolem rotundy nebylo nijak intenzivní. Rozsáhlejší hřbitov v prostoru hradu se nacházel kolem kostela sv. Vavřince. Také tady ale byly nalezeny až hroby z 12. století.
Až do 8. století pohřbívali Slované své zemřelé žárově. To znamená, že mrtvého uložili na hranici, kterou posléze zapálili a do hrobové jámy uložili popel i s nespálenými kůstkami, zbytky oděvu a výbavy. Popel byl obvykle nasypán v keramické nádobě. Nad touto popelnicí byla po jejím uložení navršena mohyla (pahorek z kamení a hlíny).
Díky postupnému pronikání křesťanství začíná ubývat žárových pohřbů a mohyl. Slované pohřbívají spíše nespálená těla. Mrtví byli ukládaní jako v současnosti, natažení na zádech, hlavou nejčastěji k západu, takže obličej byl otočen k východu Slunce.
Prostí lidé jsou pohřbíváni s drobnými šperky, nožem, hřebenem, vědérkem nebo keramickou nádobou. Hroby bohatých bývají vybavené velmi nákladně. Bojovníci jsou ukládáni se zbraněmi a ostruhami. Šperky a ostruhy jsou součástí hrobů i velmi malých dětí. Mrtví jsou pohřbíváni v rakvích nebo na dřevěných márách, nejbohatší hrobky jsou celé vydřevené.
V době raného křesťanství byly ještě hroby zámožnějších osob vybavovány množstvím předmětů. Církevní činitelé ale prosazovali myšlenku prostého křesťanského pohřbu a tak postupně z hrobů mizí bohatá luxusní výbava, až ve 12. století zůstává pouze lidské tělo bez jakýchkoliv přídavků. Také pohřebiště se přesouvají z volné krajiny za vesnicemi ke kostelům.
Zemřelých se ovšem živí lidé často báli. Ani křesťanství nedokázalo vymýtit starou víru v upíry a strigy. Pokud byl člověk již za života fyzicky nebo psychicky odlišný, pohřbili jej obličejem dolů se svázanýma rukama a nohama. Často byli ještě překrýváni kamenným závalem.
Když se pozůstalí domnívali, že je zemřelý chodí strašit, mohli hrob i později otevřít a nebožtíkovi například ukroutit hlavu, aby nenašel cestu z hrobu.St. Peter's and Paul's Rotunda
Romanesque building from the regular ashlar masonry was probably founded in the late 11th century. The first mention of the rotunda, however, dates back to 1266. The church was rebuilt several times, and the masonry is preserved only sporadically. Even the newly built parts copy the original plan, the entrance portal is Renaissance though.
Rotunda is located on the western bailey. Burials around the rotunda were not particularly intense. Extensive cemetery in the area of the castle was around the St. Vavrinec's church. However also here were only found graves from the 12th century.
Up to the 8th century Slavs were burying their dead by cremation. This means that they lied the dead on the funeral pyre, which they then set on fire and to the grave pit placed ash with unburned bones, remnants of clothing and equipment. Ash was usually poured in a mason jar. Above this ash chest after its placement was a cairn (mound of stones and earth) piled up.
Thanks to the gradual spreading of Christianity the cremation burials and burial mounds begin to decrease. Slavs rather bury the unburned bodies. The dead were lied as at present, stretched out on their back, with their head mostly towards the west, so that the face was turned towards sunrise.
Simple people are buried with small jewelry, knife, comb, small bucket or ceramic container. The graves of the rich are equipped very expensively. Warriors are placed with arms and spurs. Jewelry and spurs are part of the graves even of very young children. The dead are buried in coffins or on wooden biers, the richest tombs are all wooden.
In the period of the Early Christianity were the graves of affluent people still equipped by a number of items. Church officials however asserted the idea of a simple Christian burial, and thus the abundant luxurious trousseau is gradually disappearing from the graves, until the 12th century, leaving only the human body without any additions. Also cemeteries are moved from the countryside behind the villages to the churches.
Living people had often fears from the dead though. Even Christianity failed to eradicate the old belief in vampires and monsters. If a person was in the lifetime physically or mentally different, he/she was buried with his/her face down with tied hands and feet. Often they were even overlaid by stone.
When the bereaved believed that the deceased goes to haunt, they could even open the grave later on and wrench off the head, so that it couldn't find the way out of the grave.Rotunde des hl. Peters und hl. Pauls
Der romanische Bau aus den regelmäßig gelegten Quadersteinen entstand angeblich auf dem Ende des 11. Jhs. Die erste Erwähnung über diese Rotunde kommt doch erst aus dem Jahr 1266. Die kleine Kirche wurde mehrmals umgebaut und das ursprüngliche Mauerwerk ist nur teilweise erhalten. Die neugebauten Teile folgen den ursprünglichen Grundriß, das Eingangsportal ist doch schon im Stil der Renaissance.
Die Rotunde steht auf der westlichen Vorburg. Man bestattete nicht so oft in der Umgebung der Kirche. Ein größer Kirchhof gab es auf der Burgstätte um die Kirche des hl. Laurenz. Hier wurden aber auch erst die Gräber aus dem 12. Jh. gefunden.
Die Slawen bestatteten ihre Toten bis zum 8. Jh. auf den Leichenverbrennungsstätten. Das bedeutet, dass die Toten im Feuer verbrannt wurden, und ihre Asche und erhaltenen Knochen, Reste der Kleidung und Ausstattung in einen Grab gelegt wurden. Die Asche wurde gewöhnlich in einem Gefäß aus Keramik gestreut. Ein Grabhügel (ein Hügel aus Steine und Lehm) wurde über diesen Aschenkrug gebaut.
Mit der Ankuft des Christentums beginnen die Leichenverbrennungsstätten weniger zu werden. Die Slawen begraben öfter die unverbrannten Körper. Die Toten wurden wie heute auf dem Rücken mit dem Kofp in den Westen und mit dem Gesicht zum Sonnenaufgang gelegt.
Einfache Leute werden nur mit kleinem Schmuck, einem Messer, einem Kamm oder mit einem Gefäß aus Keramik bestattet. Die Gräber der reichen Leute sind meistens sehr kostbar ausgestattet. Die Krieger werden mit ihren Waffen und Sporen begraben. Der Schmuck und die Sporen gehören auch in die Gräber von sehr kleinen Kindern. Die Toten werden in Särgen oder auf Holzbahren begraben, die reichsten Gruften sind ganz mit Holz eingelegt.
In der Zeit des frühen Christentums waren die Gräber der reicheren Leute noch mit einer Menge der Gegenstände ausgestattet. Die kirchlichen Würdenträger setzten doch die Idee einer einfachen christlichen Begräbnis durch und so verschwindet langsam aus den Gräbern die Luxusausstattung. Erst im 12. Jh. bleibt dort nur der menschliche Körper ohne etwas anderes. Die Leichenstätten ziehen aus der freien Natur hinter die Dörfer zu den Kirchen.
Die Lebendigen hatten oft Angst vor den Toten. Das Christentum konnte die alte Glaube in Vampire und Strigoi nicht bekämpfen. Wäre jemand schon während seines Lebens unterschiedlich, wurde er mit seinem Gesicht nach unten und mit gebundenen Händen und Füßen begraben. Oft wurde der Grab noch mit Steinen zugeschütet.
Wenn die Hintergebliebenen dachten, dass der Tote spuckt, konnten sie den Grab noch später öfnen und dem Toten den Kopf von dem Körper abteilen, so dass er den Weg aus dem Grab nicht finden konnte.Ротонда Святого Петра i Павла
Романское здание из монолитных массивных блоков кирпичей правильной формы появилось в конце 11-го века. Впервые о ротонде упоминается в 1266 году. Небольшой храм несколько раз перестраивали, и кладка сохранилась лишь частично. Несмотря на то, что заново построенные части копировали первоначальную планировку, входной портал принадлежал к эпохе ренессанс.
Ротонда находилась на западной стороне у подножия замка, захоронения возле нее встречались редко. Масштабное кладбище в окрестностях замка располагалось около церкви Святого Вавржинца (Лаврентия), но и здесь обнаруженные могилы принадлежали лишь к 12-му веку.
Вплоть до 8-го века славяне сжигали своих умерших. Мертвого человека сжигали, а его пепел закапывали в керамическом сосуде вместе с останками костями, одеждой и личными вещами. Над ямой насыпался бугор из камней и глины, называемый каменной могилой.
С постепенным распространением христианской религии на смену кремации приходит новый способ захоронений. В большинстве случаев славяне хоронили усопших без предварительного сожжения, как и в наше время, то есть лежащими головой на запад. Лицо усопшего поворачивали в сторону восхода солнца.
Простолюдины хоронились с мелкими украшениями, ножами, гребнями, ведрами или керамическими сосудами. Гробы богатых были украшены и наполнены драгоценными вещами. Воины хоронились с оружием и в шпорах. Детей хоронили также с украшениями и в шпорах. Всех усопших хоронили в гробах или на деревянных погребальных носилках. Гробы, сделанные полностью из дерева, принадлежали самым богатым.
Во время раннего христианства гробы состоятельных людей были наполнены большим количеством предметов. Однако духовные сановники проповедовали идею простого христианского погребения и поэтому богатое украшение гробов исчезает и в 12-ом веке остается одно лишь человеческое тело без каких-либо украшений. Места захоронений все чаще располагаются возле храмов, нежели рядом с деревнями.
Люди часто боялись мертвых, и даже христианская религия не могла справиться с воображаемыми вампирами и ведьмами. Если усопший при жизни чем-то отличался физически или психически, тогда его хоронили лицом вниз со связанными руками и ногами, завалив камнями.
При подозрении, что умерший ходит пугать членов семьи, гроб открывали и усопшему, например, сворачивали голову, чтобы он не нашел дорогу из гроба.